Táborské reálné gymnasium bylo slavnostně otevřeno 4. října 1862. Byl to v podstatě experiment v celé tehdejší habsburské říši.
Jako první vůbec zavedlo ve všech předmětech český vyučovací jazyk a úspěšně propojilo do té doby příkře oddělené středoškolské vzdělávání humanitního a technického směru. Prvním ředitelem se stal profesor Václav Křížek. Od 1. května 1870 byla škola převzata státem. Rakouské ministerstvo vyučování, které neskrývalo své nepřátelství k myšlence reálných gymnasií, se však zasloužilo o to, že od roku 1892 se ústav přeměnil v normální klasické gymnasium.
Teprve v roce 1900 vyhověl císař František Josef I. žádosti zastupitelů města o znovuotevření reálné třídy. Jednou z podmínek však byla výstavba nové budovy na náklady města. A tak se mezi lety 1904 až 1906 začalo stavět na břehu Jordánu.
1. července 1906 dostalo táborské reálné gymnasium novou budovu u rybníka Jordán.
Na svou dobu to byla moderní školní budova, jejíž průčelí bylo vybudováno v novorenezančním slohu s ornamentalní výzdobou a alegorickými obrazy vlastivědy a stavitelství.