Ve čtvrtek 19. prosince se setkávám s několika dalšími studenty chvíli před dvanáctou hodinou před školní knihovnou našeho gymnázia. V té ještě probíhá hodina paní učitelky Loudínové, kterou jsme svým příchodem narušili. Po chvíli máme volno a můžeme projít dveřmi knihovny.

Vešla jsem mezi prvními. Je to místnost s vysokým stropem, ve které panuje příjemná atmosféra. Nalevo vidím malý oddělený prostor, kde hraje pár dětí hry na počítačích, a napravo stojí několik regálů se všemožnou literaturou. Velký stůl, který je obvykle umístěn ve středu místnosti, je nyní odsunutý ke straně, aby se vytvořilo více místa. U regálu s knihami v angličtině se nachází malý kulatý stoleček, na němž leží vyrovnaných několik knih. Kolem něj jsou do půlkruhu rozestavěné dřevěné skládací židličky, na které se pozvolna usazují ostatní účastníci. Místnost naplnil zvuk posouvání židlí a tichého hovoru, jenž narušil až příchod paní učitelky Petry Nagyové, která celý workshop vedla.
Zjistili jsme, že Petra Nagyová se překladatelstvím zabývá stejně dlouho jako učitelstvím a přeložila už asi 30 knih, z nichž nám některé přinesla ukázat. Důvodem pro tento workshop o překládání byla skutečnost, že v běžných hodinách angličtiny není na "hezký" překlad dostatek času. Po krátkém úvodu se také dozvídáme něco málo o procesu předcházejícímu vydání překladů – například to, že vždy proběhne alespoň jedna kontrola zaslaného textu, častěji však rovnou dvě. Zjišťujeme, že samotné překládání by se dalo rozdělit do několika nejzásadnějších fází: pochopení překládaného textu, jeho interpretace a přestylizování. V první fázi jde vlastně o to, aby překladatel věděl, co čte, druhá fáze je pochopením, jak a v jakém kontextu je příběh psán. „Musíte vědět, v jakém prostředí se kniha odehrává, jaké jsou postavy a tomu přizpůsobit třeba jazyk, který používáte,“ prozradila Petra Nagyová. Třetí fáze je například změna pořadí slov ve větě tak, aby zněla dobře česky a čtenář neměl problém se čtením textu.
„Překladatelský workshop byl pro mě zajímavý hned z několika důvodů. Nejenže jsem se dozvěděla spoustu užitečných rad k překládání, ale mohla jsem se také zasmát nad několika úsměvnými překlady a zjistila jsem nové zajímavosti o paní učitelce Nagyové,“ hodnotí seminář Johanka z V6.G. Pro mě osobně byl workshop zajímavým nápadem. O věcech, jako je třeba používání spisovného a nespisovného jazyka podle typu postavy, jsem doteď nepřemýšlela. Jsem ráda, že jsem se zúčastnila, a pokud by se konalo nějaké pokračování nebo seminář s podobným zaměřením, jen nerada bych si ho nechala ujít.

Autorka textu: Tereza Vargončíková, V6.G