Týden po vítězství na okresním kole v přespolním běhu vyrazila naše děvčata na krajské pokračování do Jindřichova Hradce. V porovnání s minulým týdnem tu byla podstatná změna. A jaká tedy?????

Naše vytrvalecká parta nebyla kompletní, a tak náhoda jménem „středeční požární nácvik evakuace“ nám přihrála vzorně se evakuující Hanku Volfovou ze septimy. Slovo dalo slovo a tým byl komplet a dívčí jindřichohradecká mise mohla o den později začít.   

Na dívky čekala 3 kilometrová trať v krásném prostředí místního parku. Ovšem celá trať je již tradičně rozložena do monotónních oválů, takže krom těla dostává zabrat i psychika. Ihned po startu nastal ten pravý pekelný závodní mumraj, který ještě některé závodnice vystupňovaly do ostřejšího tempa, aby měly na závodní trati více místa a klidu.

Nu a jak si vedla naše děvčata? Opravdu skvěle. Síla našeho týmu totiž tkví v celkové vyrovnanosti výkonů, a také v nádherné až přímo ladné, oku lahodící technice běhu. A teď k umístění v závodě: čtveřice našich vytrvalkyň se vešla mezi nejlepší osmičku a díky této vyrovnanosti celý závod vyhrála a postoupila na republikové finále, které bude hostit slovutná Vysočina Arena v Novém Městě na Moravě. Klobouček dolů, palec na horu, holky se začínají dotýkat vytrvalostního nebe. Abych nezapomněl, mezi jednotlivci obsadila výborné 3. místo naše nová posila Hanka Volfová.

Holky velký dík za tu radost a ty skvělé zážitky, které nám připravujete (já sám jsem díky vám zase na chviličku omládnul) a pevně věřím, že i ve vaší sbírce zážitků a vzpomínek, bude tato vytrvalostní trilogie na předním místě.

Sečteno a podtrženo: sympatické, půvabné, elegantní, vítězné – no prostě zlaté